Jaký obchvat pro Kuřim?

Dopravní situace v Kuřimi je již mnoho let neúnosná. Své o tom vědí nejenom obyvatelé Kuřimi, ale také všichni ti, kteří se pohybují svými automobily na trase Brno – Tišnov. Jediným skutečným řešením tohoto neblahého stavu je postavit účinný obchvat města. Ten je však spojen s dálnicí D43 a bez ní se obchvatu Kuřimi asi nedočkáme.

 

Historická stopa a jižní obchvat

Informaci o jednotlivých variantách možného trasování dálnice D43 a obchvatu Kuřimi najdete na jiném místě tohoto webu. Stručně tedy zrekapitulujme, že trasu a podobu navrhované dálnice zkoumala Z celkových 84 různých variant tras nakonec podrobně zkoumala 16 a z nich odborný tým vybral variantu, kterou nazvali Poučená (ve studiu je označena jako S10). Dálnice D43 vede historickou stopou, od severu okolo Malhostovic, Kuřim míjí na jihozápadě a dále vede na Bystrc. Na dálnici D1 se napojuje Troubska. Obchvat Kuřimi je zde navrhován jižní trasou, tunelem pod Kuřimskou horou a s napojením na stávající čtyřpruhovou svitavskou silnici novou křižovatkou u České. Samotná D43 je navrhována nikoliv jako dálnice, ale jako silnice I. třídy, ve čtyřpruhovém provedení, směrově rozdělenou s podélným dělicím středovým ostrůvkem a s výhradně mimoúrovňovými křižovatkami. Stejně je navrhován i obchvat Kuřimi. 
 
Obrázek č. 1 – trasa D43 včetně obchvatu Kuřimi ve variantě Poučená (S10)
 

Obchvat Kuřimi jihem

 
V návrhu aktualizace ZÚR je, jak jsme již uvedli, obchvat Kuřimi veden jižní stopou. Tato varianta má proti variantě severní (dle návrhu Ing. Kalčíka) několik zásadních výhod.
 
Jižní obchvat se od dálnice D43 odpojuje v prostoru za bývalou čističkou odpadních vod na výjezdu z Kuřimi směrem na Jinačovice. Prochází tunelem masivem Kuřimské hory (odhadovaná délka je 1200 metrů) a po výjezdu na jihovýchodní straně Kuřimské hory jde okolo Šiberné k mimoúrovňové křižovatce u České. Přechod mezi Kuřimsko horou a Šibernou není ještě definitivně technicky navržen, nejpravděpodobnější variantou je most přes údolí Mozů a zářezem okolo Šiberné.
 
(obr. 2)
 
Naproti tomu Kalčíkův návrh počítá s tím, že se obchvat Kuřimi od dálnice odpojí pod Zlobicí (nad Prefou) a dále půjde okolo Podlesí (zde je navržen přesýpaný tunel o délce 800 metrů a mimoúrovňová křižovatka v kopci Červeného vrchu) k České.
 
(obr. 3)
 
I v této variantě je obchvat ve čtyřpruhovém provedení. Silnice D43 je zde navržena jako klasická dálnice, s rychlostním limitem 130 km/hod. Je nutné ještě upozornit, že od Zlobice, kterou překonává kombinací tunelů, náspů a zářezů, pokračuje dále západním směrem mezi Zlobicí a Cimperkem a dále na Moravské Knínice, Veverskou Bítýšku a na dálnici D1 se napojuje mezi Ostrovačicemi a Kývalkou. Dálnice tak prochází středem rekreačního zázemí Kuřimi, přerušuje stávající cyklostezku na Malhostovice a další cesty (je navrhován jeden společná podjezd) a zbytek rekreační oblasti směrem k Srpku má chránit sypaný val kilometr a čtvrt dlouhý a 60 metrů široký s výšku odhadnutou na min. 20 metrů. Kuřim se tak ocitá v obklíčení dálnicemi – ze tří stran jsou čtyřpruhové silnice, ze čtvrté Kuřimská hora. Rekreační zázemí je tímto nenávratně poškozeno či spíše zničeno.
 

Různá účinnost obchvatů

 
Základním účelem každého obchvatu je odvést dopravu z centra města. V případě Kuřimi je nutno odvést především dopravu na ose Brno – Tišnov, která již dnes činí velkou část dopravy na ulicích Tišnovská a Tyršova a je příčinou již každodenních kolon. Jak jsou z tohoto pohledu účinné varianty jižní a severní?
 
Základním parametrem, který definuje účinnost obchvatu, je jeho délka, respektive vzdálenost, kterou je nutno ujet navíc proti průjezdu městem. Jak je to v případě jihu vs. severu nám ukazují v mapě zakreslené jednotlivé trasy:
 
- varianta "nulová", tedy stávající průjezd po silnici II/385 po ulicích Tišnovská, nám. 1. května a Tyršova, délka 8,0 km
 
- varianta historická s jižním obchvatem, délka 8,4 km
 
- varianta Kalčíkova se severním obchvatem města, délka 11,7 km.
 
Délka je měřena v úseku od Čebína, obchvatu obce, budoucí křižovatka u JZD, po Českou, začátek čtyřpruhu.
 
A jaké je číselné vyjádření intenzity dopravy v jednotlivých bodech ve městě pro jednotlivé varianty? (Zdroj: Dopravní model, pro rok 2035, zdroj Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno) Intenzita je v tisících vozidel za 24 hodin, vozidla celkem/z toho nákladních
 
Odpověď naznačí již obrázek (obr. 4),
 
 
 na kterém jsou zachyceny 3 varianty průjezdu městem:
 
- varianta "nulová", tedy průjezd po silnici II/385 po ulicích Tišnovská, nám. 1. května a Tyršova, délka 8,0 km
 
- varianta historická s jižním obchvatem, délka 8,4 km
 
- varianta Kalčíkova se severním obchvatem města, délka 11,7 km.
 
Délka je měřena v úseku od Čebína, obchvatu obce, budoucí křižovatka u JZD, po Českou, začátek čtyřpruhu.
 
A jaké je číselné vyjádření intenzity dopravy v jednotlivých bodech ve městě pro jednotlivé varianty? (Dopravní model, pro rok 2035, zdroj Územní studie nadřazené dálniční a silniční sítě v jádrovém území OB3 metropolitní rozvojové oblasti Brno) Intenzita je v tisících vozidel za 24 hodin, vozidla celkem/z toho nákladních
 
Místo                            S10 (hist. stopa, JO)     D6 (Kalčík, SO)
 
Tišnovská                     10,2/1,2                         13,9/1,2
 
Tišnovská, u hřbitova     4,7/0,5                         11,8/1,1
 
Tyršova                           7,7/0,7                        15,1/1,5
 
Legionářská                    5,1/0,7                          4,0/0,6
 
Z čísel je jasné, že účinnost jižního obchvatu je dvojnásobná proti severnímu, na Tyršově ulici zůstane 7,7 tisíc vozidel za den proti 15,1 tisícům u severního obchvatu.
 
Dále je dobré se podívat, jaká bude intenzita dopravy na samotném obchvatu. Zatímco na jižním obchvatu pojede podle modelu 21,8 tisíce vozidel, z toho 2,4 tisíce kamionů, u severního by to bylo 37, 2 tisíce vozidel za den, z toho 5,1 tisíce kamionů. Kalčíkova varianta totiž přivádí na severní obchvat téměř veškerou dopravu do Brna a z Brna (z vlastní dálnice, od Tišnova, Lipůvky i Blanska), zatímco u jižní varianty pojede po obchvatu část dopravy do Brna (další část a tranzit bude pokračovat po dálnici) a dopravu z Tišnovska, zatímco doprava od Lipůvky a Blanska pojede po stávající silnici I/43 a oba proudy se spojí až u České. Vzdálenost obou variant od obydlených oblastí (sever – Podlesí, jih – Díly) je přitom stejná, asi 120 metrů.
 
Hluk a emise – jih je lepší
 
Územní studie věnovala velkou pozornost také dopadu jednotlivých variant na životní prostředí a kvalitu života, především na hluk a emise. Jde o poměrně složité modelování, jehož výstupem jsou různé mapy, ukazující, jak dané varianty navyšují nebo naopak snižují zátěž (hluk a emise, např. prachové částice či benzen) na jednotlivé části Kuřimi. Z výsledků vyplývá, že celkové zlepšení situace v těchto oblastech je u historické stopy a jižního obchvatu. Je to logické, pokud víme, že tato varianta odvede z centra města podstatně více dopravy než severní. Problematickou částí u obou variant jsou obydlené oblasti v blízkosti trasy obchvatu, tedy Podlesí (u Kalčíkovy a SO) a část Dílů (u historické a JO). V obou případech by bylo nutné chránit danou oblast technickými opatřeními. Pro část Dílů se dá očekávat zlepšení situace i bez technických opatření, neboť u nich by došlo k většímu poklesu hlukové zátěže z ulice Tyršovy, kdežto příspěvek z JO by byl nižší. Z tohoto důvodu žádá město Kuřim, aby jižní obchvat byl navržen tak, aby se negativní dopady co nejvíce zmírnily. Jde jak o vhodné detailní umístění staveb v daném koridoru, tak o různá technická opatření (co nejdelší tunel, vedení komunikace v zářezu, protihlukové zdi a překrytí vozovky na případném mostě tubusem. Z tohoto důvodu také město podalo námitku k předkládané aktualizaci ZÚR JMK v následujícím znění:
 
1. V textové části ZÚR JMK změnit bod (118b), Úkoly pro územní plánování, a), takto:
 
„Zpřesnit a vymezit koridor DS45, Kuřim, jižní obchvat Kuřimi, s ohledem na přepravní funkci a požadované technické parametry tak, aby byly současně minimalizovány negativní dopady v oblasti životního prostředí, zvláště na obytnou zástavbu.“
 
2. V textové části ZÚR JMK změnit bod (118b), Úkoly pro územní plánování, e), takto:
 
„Zajistit pro koridor DS45 Kuřim, jižní obchvat, nadstandardní protiemisní a protihluková opatření, spočívající zejména ve vedení komunikace tunelem pod masivem Kuřimské hory v největší možné délce, mimo tunel pak v zářezu všude tam, kde je to technicky možné a efektivní z hlediska protiemisní a protihlukové ochrany, dále v ostatních úsecích doplnění protihlukových zdí a překrytí vozovky na mostní konstrukci tubusem.
 

Co dále?

 
Pokud vyjdeme z toho, že krajské zastupitelstvo 1. aktualizaci Zásad územního rozvoje schválí, pak je ke stavbě dálnice D43 a obchvatu města stále dlouhá cesta. Je nutno čekat žaloby různých aktivistů, vedených panem Firbasem. Pokud vyjdeme ze zkušeností při přijímání ZÚR JMK, pak se dá očekávat, že výsledek žalob bude někdy za 3 roky. Pokud aktualizace ZÚR obstojí, bude pokračovat běžný kolotoč příprav – EIA, územní řízení, stavební řízení, výběr stavební firmy a stavba samotná. Každý přípravný krok bude opět doprovázen žalobami aktivistů všude tam, kde to naše zákony umožňují (a ty to umožňují prakticky všude). Pokud se tedy nezmění situace v legislativě, pak lze očekávat první rýpnutí bagru do země za hodně dlouhou dobu, jejíž konkrétní délku si troufám odhadnout čím dál méně (2035?).